Bouračka, nehoda

Butete platit více, áááno?

Jednoho krásného dne mi přišel z pojišťovny dopis, ve kterém mi jistá paní Denisa vysvětlila, že v novém období budu platit vyšší povinné ručení. A nemusím si prý dělat starosti, v ceně je již obsažen odvod do Fondu xyz. Aha!

Ale to jsem si, pochopitelně, nenechal líbit.

Jezdím bez nehod, mám staré líné auto a adresa trvalého bydliště v obci se sedmi sty obyvateli mě statisticky řadí do tabulky s rizikem nehody blížícím se k nule.

Sice jsem stále mladý a bezdětný = kretén a hrozba za volantem, přesto jsem se nehodlal s navýšením pojistného smířit a vydal se navštívit nejbližší pobočku pojišťovny s okřídleným lvem ve znaku.

Paní na pobočce byla milá takovým tím nepříjemným způsobem. Neustále ke mně promlouvala s mateřským citem v hlase, jako když matka trpělivě poučuje své dítě. Mluvila i během toho, kdy jsem mluvil já. Když byla chvíli ticho a ládovala do počítače moje data, všimla si, že se nadechuji a otevírám ústa ve snaze něco říct, a tak znovu začala mlít a poskytovat informace, na které jsem se neptal. A ani jsem se zeptat nemohl.

Nakonec mi výši pojistného přepočítala tak, že jí vyšlo ještě o 1000 Kč více, než po navrhovaném zdražení z dopisu paní Denisy. To asi proto, abych byl jako rád, že mi vlastně zdražili tak málo.

„Inu, nechtějí tě tu.“ řekl jsem si a požádal milou paní o výpověď smlouvy.

U konkurence si třeba taky myslí, že jsem mladý bezdětný kretén, který je hrozbou pro všechny účastníky silničního provozu, ale povinné ručení mi nabídli o 20% levněji.

Autor

Petr Kadlec

Vášnivý čtenář a nadšený filmový divák se slabostí pro sci-fi žánr. Jsem také velký fanoušek internetu a interaktivní zábavy. Rád v těchto oblastech objevuji a zkouším nové věci a občas o nich něco napíšu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *