Diablo III optikou nespokojeného hráče

Na třetí pokračování akčního klikfestu s názvem Diablo jsem se těšil jako Miloš Zapletal na promenádu v plavkách. Uplynulo dvanáct dlouhých let od druhého dílu, zdárně jsem se protloukl pubertou, složil několik zkoušek z dospělosti a strýček Blizzard konečně vypustil mezi své věrné toliko očekávaný počin s trojkou na konci. Inu, upgradoval jsem své výpočetní středisko (jednojádrové procesory prý už nejsou v módě), hru nainstaloval a vydal se s barbarem prozkoumat svět, na který jsem čekal tucet let.

Diablo 3 | hra | názor

Nečetl jsem žádné recenze, nekoukal na videa ani obrázky ze hry, abych se zbytečně nenamlsal a nezvyšoval očekávání, která by mohla zůstat nenaplněna. A musím přiznat, že po prvním loadingu jsem byl trochu nesvůj. Čekal jsem, že Diablo III nebude grafická hitparáda, ale s tím, co jsem uviděl, jsem se musel chvíli vyrovnávat. Nemůžu říct, že by vizuální stránka byla špatná, ale ta zvláštní „umělecká“ stylizace mi hned nesedla.

Pokud jde o vlastní gameplay, vše je při starém. Stačí usilovně drtit tlačítka myši, občas zmáčknout něco na klávesnici a je vystaráno. Nic náročného na přemýšlení, mozek z hlavy vám kvůli tomu nevypadne a vcelku dobře se u toho odreagujete. Nepřekvapí ani monstra. Většinu z nich znáte už z dvojky, jen po těch letech vypadají o něco lépe (ale ne o moc, fuj…). Co mě zklamalo, je vybavení hrdiny. Během hraní padaly samé šunty a kraviny pro jiná povolání (hrál jsem za barbara a v jednom kuse jsem sbíral ze zaprášený země harampádí pro Demon Huntera). Dost mě taky zklamala „obtížnost“ hry na normal. Žádný zádrhel, žádná pasáž, kde bych se musel trochu snažit nechcípnout… Prostě nic. S prstem v nose až do finálních titulků. A musím se přiznat, že po prvním dohrání nemám moc chuť začínat na vyšší obtížnost znovu. Hrát ten samý příběh, plnit ty stejné úkoly, klikat na stále stejná monstra… Tohle soudruzi z Blizzardu nedomysleli.

Diablo III - Barbarian
Diablo III – Barbarian

A když už jsem zmínil příběh… Mno… ačkoliv ho jeden nejmenovaný redaktor jednoho nejmenovaného herního webu vyzdvihoval jako jednu z věcí, která ho na Diablo III bavila, tak můžu s klidným svědomím říct, že je to strašná slabota plná klišé a předvídatelných zvratů. Příběh v Diablo III je, aby byl. TEČKA. Tím hlavním zůstává zabíjení stovek pekelných pohůnků cool způsobem a „příběh“ je zde jen záminka pro další jatka.

Ano, zabíjení. To je to, oč v Diablu běží. Posílání pekelných stvůr zpět do hřejivé náruče jejich sírou zapáchající domoviny. Drcení nepřátel je zde skutečně efektní a člověk má pocit jistého zadostiučinění, když jedním máchnutím kladiva smete z povrchu zemského celý houf uslintaných pekelníků. Vše by bylo úžasné, kdyby si někdo v Blizzardu neřekl, že bude nejlepší pořádně ořezat možnosti vývoje postavy. Ne že by byly v předchozích dílech nějak oslnivé, ale člověk měl pořád možnost volby. V Diablo III se možnost volby prakticky rovná nule. Není tu žádný strom dovedností, není pro co se rozhodovat.

Na konec jsem si pošetřil věc, která mě na novém Diablu vytáčí úplně nejvíc -> nutnost být stále on-line. Z pohledu hráče, který hraje sám a nepotřebuje si do hry naklikávat Frantu od vedle a Karla z práce, jde o nehoráznou buzeraci. Kdybych měl super net bez lagů a výpadků, asi bych na to hodil bobek. Ale bydlím na Vysočině, kde má slovo „internet“ stále ještě nádech tajemna a kvalita připojení tomu odpovídá. Stávalo se mi tak dost často, že jsem v zápalu hry klikal jako blázen, když mi začalo být divné, že mé ničení tlačítka myši nemá na monstra ve hře žádný dopad. Po chvíli následoval kopanec do menu s hláškou, že spojení se serverem bylo přerušeno. Takovouhle „feature“ si kluci z Blizzardu můžou strčit za klobouk. Nezajímá mě, že tím úžasně zametli s pirátstvím. Sere mě, že to udělali na úkor platících hráčů.

Diablo III - Lost Connection
Diablo III – Lost Connection

Abych to tedy nějak ukončil, Diablo III mě zklamalo způsobem, který jsem nečekal. V jádru je to ta vytoužená hra, jakou jsem celé ty roky chtěl hrát. Jenže je tady dost věcí, které Diablo III nejen sráží k zemi, ale také vytrvale kopou do rozkroku. Pokud nepřijde nějaký patch, který všechno opraví, zůstává pro mě tohle blizzardí dítko ubohým kastrátem hry, na kterou jsem dvanáct let čekal.

Autor

Kalper.eu

Zápisník vášnivého čtenáře, nadšeného filmového diváka se slabostí pro sci-fi žánr. Jsem také velký fanoušek internetu a interaktivní zábavy. Rád v těchto oblastech objevuji a zkouším nové věci a občas o nich něco napíšu.

1 komentář u „Diablo III optikou nespokojeného hráče“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *