Měsíc: Březen 2010

Když se mi dostal druhý díl sci-fi opusu Mass Effect do rukou, přistupoval jsem k němu s velkým očekáváním. První díl se mi vyhnul, ale ohlasy měl výborné a hodnocení dvojky také lámala rekordy. Jenže po pár hodinách hraní mi bylo jasné, že označovat Mass Effect 2 za videohru, je více něž sporné. Proč? Vysvětlení je jednoduché. Hraním zde strávíte jen zlomek doby, po kterou máte Mass Effect 2 puštěný.

Drtivou většinu času strávíte s rozmanitými rozhovory a filmovými animacemi. To vše je zpracováno ve hrách nevídaným způsobem. Postavy jsou napsány naprosto brilantně, herci v dabingu ze sebe ždímají maximum a člověk má pocit, že sleduje interaktivní CGI film. A přesně tím Mass Effect 2 je. Jedinou opravdovou herní náplní je střelba a krytí na způsob Gears of War a nějaké to nakupování nové výbavy. A musím přiznat, že bych tuhle část s radostí vynechal.

BioWare předvedli, že jsou mistři ve vyprávění příběhů. Dokáží si udržet pozornost a stavět „hráče“ před rozhodnutí, nad kterými musí přemýšlet. Jen ta herní náplň jim tu trochu dělá potíže. Kdyby byl Mass Effect 2 pouze interaktivním vyprávěním bez akčního balastu kolem, byl bych asi raději. Ale i přes tuhle drobnou vadu na kráse jsem si „hru“ užil. Věděl jsem, že po té nemilosrdné řeži bude zase prostor pro dialogy a úžasné filmové animace.